Krize a karneval

10:46:00

Už zase jsem dlouho nepsala. Buď se pořád něco děje, nebo nebyla nálada. Pokusím se teda všechno tak nějak shrnout. Je šílený, že jsem tady už skoro měsíc. Strašně to utíká.
S mým bydlením jsem zatím docela spokojená. Ta lokalita je prostě boží, všude to mám kousek. Je nezvyk mít školu 15 minut chůze místo víc než hodiny všemožnejma  dopravníma prostředkama. I moji spolubydlící jsou docela v pohodě. Za celý společný soužití jsem s nima mluvila asi třikrát dohromady - takže se jeví jako ideál :D. Navíc dva z nich jsou španělé, kteří jezdí každý víkend domů, takže jsme tu jenom ve dvou.
Splnila jsem si jeden ze svých snů - návštěva Oceanographic. Miluju mořské ryby a ostatní potvory. Měli jsme to navíc za výhodnou cenu, takže super. Jedinej kaz bylo počasí - šíleně pršelo a bohužel spousta expozic byla venku.






Taky jsem byla s Karinou v centru města. Koupila jsem pár pohledů (které adresátům nedorazily) a taky jsme si zašly na Horchatu, mňam.


Začala mi škola. Sice jenom některý předměty, ale i tak se mi podařilo tam už třikrát nepřijít :D. Je to sranda, ve španělštině skoro ničemu nerozumím a ve čtvrtek jsem už podělala svůj první test. No, ty zkoušky budou ještě legrace.
Ve čtvrtek byl taky welcome day. Docela brzo. Dozvěděli jsme se, jak si třeba zobrazit rozvrh - což se hodí 10 dnů po začátku školy :D. Ale že mě to tady vlastně překvapuje. Pak nás odvedli do hlavní auly, kde jsme si poslechli spoustu proslovů - opět, ne všemu jsem rozumněla, protože někdo mluvil španělsky. Ale co. Taky tam byl na podiu Jorge s prezentací o ESN. Následovala paella a sangria zadarmo, postávali jsme venku a k tomu hrála rocková kapela. Sluníčko svítilo a bylo to perfektní. Jenom škoda, že jsem pak musela na seminář z Life Sciences, ze kterýho jsem nepochopila vůbec nic - bylo to o nějakejch proteinech nebo co. To mi připomíná, že z toho musím napsat ještě report... Ach jo.
Mezitím byl nekonečný počet párty, tapas a španělského jídla zdarma. Je výhoda, když jsou tu asi 4 erasmus organizace - každá se předhání s tím nalákat lidi na svoje párty. Většinou jídlem zdarma nebo extra levnými drinky. A na jedné téhle párty jsem potkala zatim svýho BFF z Valencie (když nepočítám Jorgeho, žejo). Jonas je ze Švýcarska a úplnou náhodou jsme se potkali na beer pongu a následně šli do klubu. Stačilo už jen pár šílených tanečních kreacích, panáků a společně vykouřených cigaret a stali se z nás dost dobří kamarádi. Jestli se teda dá takhle po relativně krátké době soudit, ale trávíme spolu fakt hodně času a hrozně jsme si sedli. Máme naprosto stejný (čti: stejně šílený) smysl pro humor a pro párty.



Společně s Jonasem a ostatními jsme jeli včera na karneval do Vinaros. Bylo to poprvé, co jsem něco takového viděla (když nepočítám kdysi dávno ten mikulášský průvod v Haagu) a fakt se mi to líbilo. Chvílema jsem se necejtila moc dobře v tom davu, ale díkybohu jsem měla vedle sebe Jonase. Potkala jsem tam dokonce dvě slečny z ČR, je nás tu fakt strašně moc. Na afterparty jsme si hezky zapařili, našli nový kamarádky z Valencie (BFFs forever, jak jinak). No a pak byl čas vydat se zpátky do autobusu - nebylo moc chytrý cestou běžet na pláž, abysme se ,,dotkli moře" s Jonasem. Teď mám celý boty od písku a tím pádem písek všude po pokoji.



A krize? Ano, byla. Pár dnů. Kvůli jedné události, na kterou nechci ani vzpomínat a kterou se snažím z hlavy vytěsnit. Cejtila jsem se fakt pod psa, a navíc je to tu pro mě fakt těžký. Nejenom přes ty vnější překážky jako je jazyková bariéra a laxnost španělů, ale i přes ty v mojí hlavě. Ale včera jsem se při cestě do Vinaros při pohledu na tu nádhernou krajinu zjistila, že... in the end, it doesnt even matter. Navíc mi už za necelý dva týdny přijede Mykajlička, tak se nemůžu dočkat.

Jo a teď už jdu fakt dělat něco do školy.

You Might Also Like

0 comments

Popular Posts

Like me on Facebook

Flickr Images