Roadtrip po Polsku #2 - Gdaňsk: upršená pláž, Westerplatte a muzeum Solidarnosc

02:17:00

Minulý článek jsem zakončila někdy o půlnoci, kdy jsme si šli po těch šílených hodinách lehnout. Vzbudili jsme se celkem brzo a vyrazili do stále upršeného Gdaňsku. Včera nám Ostraváci poradili výlet na polostrov Westerplatte, takže cíl byl jasný (původně jsme chtěli na pláž na Hel, ale to v 15 stupních nemělo moc význam)


Nejdříve jsme měli problém najít přístav, odkud loď odplouvá. Ale po zmateném pobíhání po Dlugie Pobrzeze jsme konečně našli pokladnu a loď (pokud si myslíte, že obří loď s nápisem Westerplatte jede na Westerplatte, tak NE :D). Zpáteční jízdenka stojí 45 zl, což je si myslím docela přijatelná cena. Teda, 45 zl je za obyčejnou loď. Je taky možnost jet kopií lodě Pirátů z Karibiku, a to je logicky o něco dražší :). Plavba trvá necelou hodinu a cestou vám pouští výklad v Polštině a Němčině (takže jsem si tak nějak dávala dohromady pomocí obou jazyků, co vůbec říkají :D).



Projíždí se po řece nejdříve scenérií kýčovitých domečků, které mi dost připomínaly Belgii/Holandsko... až se dojede k industriální oblasti, která je pro mě osobně zajímavější.



A konečně jsme zakotvili u Westerplatte! Pokud vám to nic neříká, tak tohle je místo, kde se poprvé začalo střílet ve 2. světové válce. To místo samo o sobě není ničím moc zajímavé a ani tu nenajdete hezké památky - ale pokud se alespoň trochu zajímáte o historii, tohle místo se vám bude líbit. Mně by se líbilo o moc víc, kdyby alespoň nepršelo, jenže to je holt život.


Je tam i pláž a molo, které se táhne podél moře - jenže na něj je z 90% zakázán vstup, protože není stabilní. Moje srdce krvácelo při pohledu na pláž, na kterou jsem se nemohla jít vyvalit a na moře, do kterého jsem nemohla skočit. Nejdřív jsme si říkali, že tam prostě za každou cenu půjdeme, ale byla fakt zima a neměli bychom se kde usušit. Tak snad příště!




Věž, na kterou se mohlo dokonce i vylézt (já ne, mám hrozný strach z výšek a tak jsem to zvládla jenom asi do třetího patra)





Pomalu jsme prošli celý ostrov, až jsme se dostali k pomníku obránců Westerplatte. 



Nápis je špatně vidět, ale je tam napsáno: Už nikdy víc válku.
Pak už byl čas vrátit se, protože zpáteční loď musíte stihnout do dvou hodin. Takže byl čas projít si centrum.
Domečky okolo přístavu ve městě mi opravdu připomínají Belgii nebo Holandsko.




Samotné centrum je dost malé. Je to víceméně jedno náměstí, ulice, brána a ten kousek podél řeky :D. Náměstí se jmenuje Długi Targ a nachází se na něm fontána se sochou Neptuna.





Odhodit na chvíli deštník...a selfíčko!

A fotka se spolucestovateli taky nesmí chybět.



Už pořádně promočení jsme se vydali do Muzea Solidarnosci. Nachází se v Gdaňských loděnicích. A co to vůbec je? Solidarnosc je hnutí, které zvniklo sdružováním odborů, a proslavilo se jako odpůrce komunistického režimu v Polsku. Vzniklo v roce 1980, kdy se právě v loděnicích dělníci rozhodli stávkovat - zůstali uvnitř, ale nepracovali. Jejich vůdcem byl Lech Walesa - prezident Polska v letech 1990-1995 a nositel Nobelovy ceny za mír. V Gdaňsku je po něm i pojmenované letiště.



Nyní se objektu loděnice říká Evropské centrum solidárnosti a najdete tu muzeum, které mapuje celou historii Solidarnosci - od první stávky dělníků v roce 1970, přes vznik Solidarnosci v roce 1980 az po pád komunismu ve východní Evropě (ano, berou to v širších souvislostech, takže je zde zmíněná i ČR).



U vstupu dostanete Audio Guida. Je to ale trochu k ničemu, protože v každé místnosti je pouze pár panelů, ke kterým se vztahuje. Přijde mi to tak trochu zbytečné. Výstava je interaktivní - do kabiny jeřábu a aut můžete klidně vlézt. 



Takhle místnost mi přišla asi jako největší wow. Je to kopie zasedací místnosti ve Varšavě, kde se jednalo o tom, zda Solidarnosc povolit nebo ne. Za stůl si můžete libovolně sedat a pokud se podíváte do kopie dobové kamery, uvidíte skutečný záznam z jednání.




Pokud vás tohle období historie zajímá (a myslím, že by sakra mělo, protože se to týká i nás), určitě se tu stavte. Vstupné pro studenty je 15 zl, což je necelá stovka. Já jsem byla po celém dni dost uchozená, a tak mě mrzí, že jsem si to nemohla užít víc, ale určitě to za návštěvu stojí.
Akorát teda všude možně propagují papeže - holt poláci, no :D. Je tam ale i zmínka o našem Václavu Havlovi.

A to je pro tento historicko-poznávací den vše! Na hostelu jsme si dali jen jedno pivo a šli spát, protože druhý den nás čekalo vstávání v 5 ráno...

You Might Also Like

1 comments

  1. Skvělé fotky! :) Musím tam někdy udělat také výlet.

    Nela z blogu Růžová rtěnka

    ReplyDelete

Popular Posts

Like me on Facebook

Flickr Images